Světová zdravotnická organizace vyhlásila měsíc červen měsícem reprodukčního zdraví a v této souvislosti se na některých klinikách, IVF centrech a dalších místech organizují speciální akce.
Světová zdravotnická organizace vyhlásila měsíc červen měsícem reprodukčního zdraví a v této souvislosti se na některých klinikách, IVF centrech a dalších místech organizují speciální akce. V Centru lékařské genetiky ve Frýdku-Místku se můžete objednat na genetickou konzultaci bez doporučení lékaře.
V průběhu celého června se mohou zájemci objednat ke genetické konzultaci, kterou v rámci měsíce reprodukčního zdraví nabízíme bez doporučení lékaře. „Obecně doporučujeme, aby se na genetika obrátily páry při podezření na možnou genetickou poruchu jak u jedince, tak v rodině. Nebo páry, kterým se nedaří otěhotnět či donosit, páry, před plánovanou graviditou, u nichž je zvýšené riziko nějakého genetického onemocnění. Každý si neseme 6 až 8 nežádoucích genů, které mohou, ale nemusejí ovlivnit náš život nebo život našich potomků. Proto nám v diagnostice pomáhají rodokmeny,“ uvedla genetička Věra Hůrková. Ke genetické konzultaci je potřeba se předem objednat na telefonním čísle: 558 900 315.
Primářka Centra léčebné genetiky Kateřina Kyselová zdůrazňuje: „U žen je ideální doba početí dítěte mezi 22. a 33. rokem, po 40. roce otěhotní přirozeně jen pět procent žen. V současné době je podle statistik asi 15 procent nastávajících maminek starších 35 let, přitom do roku 2000 to bylo jen pět procent.“ Od té doby věk rodiček bohužel stoupá, a tím i riziko narození dítěte s poruchou počtu chromozomů. „Například ve dvaceti letech jedna žena z 1500 stejně starých těhotných čeká plod s Downovým syndromem, ve 35 letech je to už jedna z 350, ve čtyřiceti letech jedna ze sta a ve 45 letech dokonce jedna ze 23,“ nastínila genetička a gynekoložka Kateřina Kyselová s tím, že vhodnou prevencí je neodkládat početí. U mužů nehraje věk tak výraznou roli, za posledních 50 let však výrazně klesla kvalita spermiogramů. S věkem otce ale také stoupá riziko různých postižení potomků například schizofrenií nebo autismem.
Pokud se pár bez úspěchu snaží o miminko déle než rok, je načase vyhledat pomoc odborného lékaře a začít právě u muže. Problémy s otěhotněním trápí v současné době stále více párů. Asi ze 40 % případů sterility se porucha vyskytuje u muže, ze 40 % u ženy, v řadě případů jde o kombinaci problémů u obou jedinců; v 10 % zůstává i přes veškerou snahu příčina neplodnosti neodhalena. Šanci na lepší spermiogram si muž zvýší, když má ve stravě dost antioxidantů, vitamínů B6, B12, E a zinek. Na kvalitě spermií se může projevit vliv chemikálií a těžkých kovů, například olova. Muži (instalatéři, malíři, lakýrníci, tiskaři), kteří jsou vystaveni působení velkého množství olova, mohou být ve větší míře ohroženi problémy s plodností. Vysoká úroveň olova je také v krvi lidí, kteří kouří, pijí alkohol nebo se vyhýbají cvičení. Nevhodné je také nošení těsného oděvu, jízda na kole nebo na koni, užívání některých léků, například antihistaminik nebo antidepresiv. Muži mají bohužel nízké nebo vůbec žádné povědomí o možném vlivu nebezpečných povolání na jejich reprodukční zdraví. Rizikovou skupinou jsou zejména vojáci, policisté nebo hasiči.
Měsíc reprodukčního zdraví vyhlásila před deseti lety americká nezisková organizace AFA. Česká gynekologická a porodnická společnost dala podnět k vyhlášení Národního dne neplodnosti, který připadne na 6. června. Tento den je zasvěcen projektům, které mají pomoci neplodným párům a zvýšit informovanost o problému mezi odborníky jiných medicínských specializací.
Kontakt pro média:
Mgr. Simona Součková,
+420 724 148 092